Toto je mojeNadpisy jsou v běžném textu nejčastěji využívaným formátovacím elementem. Jednán se o několik tagů které působí jako zkratky - obsahují předdefinované formátování běžného nadpisu, které se vyznačuje velikostí písma a jeho tučným řezem. HTML definuje šest úrovní označovány jako H1 až H6.
Základní formátování nadpisu určuje, že se jedná o text napsaným tučným písmem zarovnaným do leva, vytvořeným velkým fontem. Nadpis je sám o sobě odstavcem, další text tedy začíná na samostatném řádku a je vertikálně odsazený. Text hlavičky nejvyšší úrovně (H1) působí při tisku zalomení strany před tímto nadpisem. Syntaxe nadpisu umožňuje řadu těchto pravidel změnit, jak uvidíme dále a formulovat ještě řadu formátových pravidel vlastních. Jak ukazuje obrázek číslo 7, jsou mezi jednotlivými tagy rozdíly pouze ve velikosti písma která plynule klesá od H1 k H6. Vidíte ovšem, že poslední úrovně nadpisů jsou už stejně velké či dokonce než základní písmo, takže moc nadpisy nepřipomínají. Z toho důvodu se také příliš nepoužívají a v praxi se setkáváme nejspíše jen s nadpisy H1 až H3.
Používaní menších nadpisů je také problematické z toho důvodu, že uživatelé prohlížečů mají na každém ze svých počítačů různou velikosti zobrazené základní písmo webové stránky - explorer i netscape mají šest možností procentuálního zmenšení či zvětšení veškerých písem v okně prohlížeče, tuto velikost pochopitelně ovlivňuje i zvolené rozlišení obrazovky a velikosti monitoru. Tady si můžete zobrazit tabulku prodeje. Jak vypadají seznamy (odrážky a číslování odstavců v HTML).